Léčba astmatu

Astma je chronický zánět. Ten je možné mít pod kontrolou pouze při dlouhodobé a pravidelné preventivní léčbě.
Řešením astmatu tedy není krátkodobé zmírnění akutních potíží používáním (či nadužíváním) úlevových prostředků. Ty řeší pouze následek, nikoliv příčinu. Proto je nezbytná důsledná léčba pomocí protizánětlivých léků.

Astma je nemocí, která má dvě hlavní složky. Tou, kterou nemocný nejvíce vnímá, je zúžení průsvitu průdušek, a tím zhoršení průtoku nadechovaného a vydechovaného vzduchu. Tento stav je tím, co nemocného nejvíce trápí a co jej může dokonce ohrozit. Zúžení průdušek můžeme ovlivnit podáním léků, které uvolní křeč svaloviny ve stěně průdušek a tím znovu zvětší průchodnost dýchacích cest. Léky tohoto typu se dnes podávají hlavně inhalačně, i když je možno použít i některé léky ve formě tabletové nebo dokonce injekční. Inhalační forma je ovšem nejvýhodnější, protože působí nejrychleji přímo na místě, kde se hlavní problémy odehrávají – tj. v průduškách. Protože záchvat dušnosti může nastat náhle a nepředvídatelně, je třeba, aby takový lék nemocný nosil pořád s sebou a byl také řádně poučen, v jaké situaci a jak se takový lék má používat. Tuto skupinu léků označujeme jako léky „záchranné“, „úlevové“ nebo „uvolňující“. Podmínkou je, aby takový lék působil rychle a měl dostatečné uvolňující účinky.

Co se děje při astmatu

Zdroj:

shutterstock

Z toho však jistě vyplývá, že akutní potíže astmatika jsou až následkem chronické zánětlivé reakce, která v průduškách probíhá. Akutní potíže působí látky uvolněné z nahromaděných buněk zánětu ve sliznici dýchacích cest.

Logicky tedy nejlepší cestou prevence akutních záchvatů je dobrá léčba alergického průduškového zánětu. Protože je tento zánět většinou důsledkem odpovědi přecitlivělého imunitního systému alergika na některé látky, které se vyskytují v prostředí, má jistě při ovlivnění zánětu význam i snížení kontaktu s těmito látkami. To platí především při alergii na roztoče, zvířata nebo pyly. Je jistě vhodné snažit se o snížení koncentrace roztočových alergenů v domácnosti, především v lůžku. Podobně je vhodné, aby se astmatik s výraznou přecitlivělostí na pyly nevystavoval zbytečně pylům v době plné pylové sezóny. Tato opatření sama o sobě ovšem nestačí k tomu, aby se astma zcela zklidnilo či aby jeho příznaky úplně vymizely. U naprosté většiny nemocných je třeba probíhající zánět potlačit, a to zejména vhodnou medikací.

Medikace

Hlavními léky s protizánětlivými účinky jsou v současné době kortikosteroidy. Tyto látky, odvozené od lidských hormonů vytvářených v nadledvinách, jsou vysoce protizánětlivě účinné. Široce se využívají v léčbě mnoha zánětlivých onemocnění. V případě astmatu se podařilo vyvinout jejich typy, které se dají podávat v inhalační formě. To je pro nemocné s astmatem obrovskou výhodou, protože se tak tyto léky mohou podávat v minimálních dávkách a přímo do průdušek. U léčby kortikosteroidy dochází ke snižování nežádoucích účinků až do té míry, že se mohou bez většího rizika podávat i po mnoho let.

Pokud je astma léčeno správně, pacienti:

  • netrpí nepříjemnými příznaky astmatu ve dne ani v noci
  • potřebují pouze malé nebo i žádné množství léků mírnících příznaky choroby
  • mají produktivní, fyzicky aktivní život
  • mají normální či téměř normální funkci plic
  • mají významně snížené riziko astmatických záchvatů

Máte-li astma, pak byste měli pravidelně navštěvovat lékaře. Mezi návštěvami lékaře je důležité zaznamenávat, jaký průběh mělo onemocnění, zda pociťujete zhoršení nebo zlepšení stavu.

Zkuste si prosím odpovědět na následující otázky:

  • Kolikrát vám za poslední měsíc bránilo astma vykonávání běžných činností?
  • Kolikrát se vám za poslední měsíc těžce dýchalo (měli jste pocit „lapání“ po dechu)?
  • Budíte se kvůli příznakům astmatu? Pokud ano, kolikrát za noc?
  • Kolikrát denně používáte úlevový prostředek k odstranění obtíží (inhalátor)?
  • Došlo za poslední měsíc ke změně (zlepšení/zhoršení) vašeho astmatu?

Formulář si můžete i stáhnout, vytisknout a vyplnit před každou návštěvou lékaře. Výrazně tím ulehčíte komunikaci s lékařem, který bude mít vždy k dispozici informace o vašem zdravotním stavu za poslední období.

Zdroj:

Pohunek P. Česká iniciativa pro astma, www.cipa.cz
©Global Initiative for Asthma, www.ginasthma.org

Máte potíže s dechem, ale ještě nevíte, zda je to astma?

Navštivte co nejdříve svého lékaře. Projděte si jednotlivé části diagramu, ať víte, na co se připravit.

Mám dechové potíže

Před návštěvou denně sleduji a zaznamenávám své potíže a odpovím si na následující otázky:

  • Mám nebo mívám záchvaty pískotů nebo sípání při dýchání?
  • Mívám kašel, který mě obtěžuje v noci?
  • Mívám kašel nebo sípavé dýchání po námaze? (Srovnejte svoji fyzickou výdrž se svými vrstevníky.)
  • Vyvolává u mě nějaké prostředí nebo nějaké látky záchvaty kašle, pískoty nebo tíseň na hrudníku?
  • Mívám infekce, které mi „sedají“ na průdušky? Jak často?
  • Užívám na tyto potíže nějaké léky? Jak často?

 

Zdroj:

©Global Initiative for Asthma, www.ginasthma.org

Česká iniciativa pro astma, www.cipa.cz

Připravím si rodinnou anamnézu

  • Má někdo v naší rodině astma nebo alergii?
  • Trpím nebo trpěl/a jsem alergickou rýmou, ekzémem?
  • Kouřím?

Zdroj:

©Global Initiative for Asthma, www.ginasthma.org

Česká iniciativa pro astma, www.cipa.cz

Vyšetření u lékaře

  • Na první vyšetření si, prosím, přineste záznam o svých dechových potížích, usnadní vám to komunikaci s lékařem (dotazník si můžete stáhnout zde).

Zdroj:

©Global Initiative for Asthma, www.ginasthma.org

Česká iniciativa pro astma, www.cipa.cz

Odeslání na spirometrii a kožní testy

  • Kožní testy se provádějí na alergologii, aby se zjistilo, zda netrpíte alergií na inhalační alergeny (např. pyly, plísně, roztoče, srst zvířat). Součástí vyšetření může být odběr krve.
  • Spirometrie je neinvazivní vyšetření, při kterém lékař zjišťuje funkci vašich plic. Takové vyšetření se provádí pomocí spirometru – přístroje, který zaznamená průběh dýchání. Spirometrie testuje schopnost pacientových plic nadechnout a vydechnout. Při spirometrii je základním vyšetřením usilovný a úplný nádech provedený po úplném nádechu.

 

Zdroj:

Plicní test - www.shutterstock.com

©Global Initiative for Asthma, www.ginasthma.org

Česká iniciativa pro astma, www.cipa.cz

www.wikiskripta.eu

Diagnóza: stanovení nebo vyloučení astmatu

  • Zjistíte, zda se ve vašem případě jedná o astma, případně jak je vaše astma závažné.
  • Trpíte-li nějakou alergií, budete poučen/a o režimových opatřeních, jak se vyhýbat alergenům.
  • Budete poučen/a o škodlivosti kouření u astmatiků.

Zdroj:

©Global Initiative for Asthma, www.ginasthma.org

Česká iniciativa pro astma, www.cipa.cz

Stanovení léčby

  • Lékař vám vysvětlí, jaké léky budete na astma užívat. Jsou to především dva druhy:
    • inhalační preventivní lék – jedná se o dlouhodobě, pravidelně užívané léky,
    • léky rychle účinné, úlevové, které se užívají při potížích podle potřeby.
  • Mohou být předepsány i další léky (např. antihistaminika k léčbě alergie).
  • Lékař vás zároveň i poučí, jak se chovat při zhoršení obtíží – kdy použít úlevový lék, v jakém množství a jak často.

Cílem léčby je uvést astma pod kontrolu, a umožnit tak pacientovi žít plnohodnotný život.

Zdroj:

©Global Initiative for Asthma, www.ginasthma.org

Česká iniciativa pro astma, www.cipa.cz

Režimová opatření

  • Lékař vás poučí, jak se máte při léčbě astmatu chovat, co všechno můžete, a naopak čeho se vyvarovat. Zeptejte se lékaře na to, co vám ještě není ohledně léčby jasné. Nejlépe spolupracující pacient je pacient dobře poučený.
  • Vhodnou podpůrnou metodou léčby astmatu je dechová rehabilitace. S návody na cvičení se můžete seznámit zde.

 

Zdroj:

©Global Initiative for Asthma, www.ginasthma.org

Česká iniciativa pro astma, www.cipa.cz