ASTMA, chronická nemoc dětského věku

Bojíme se zákeřných onkologických onemocnění, mentální retardace, těžkých úrazů. Při vyjmenovávání nejobávanějších diagnóz se většinou rodiče shodnou. Ve výčtu "strašáků" však převažují choroby, které jsou v dětské populaci vzácnější. Patrně marně bychom mezi nejobávanějšími hledali astma. A přece je průduškové astma nejčastější chronickou nemocí dětského věku.

Jak potvrzují odborníci, dnes vidíme plně rozvinuté astma i u dětí v kojeneckém věku. Astma má podobně jako alergie určitý dědičný základ, kvůli kterému se stává jedinec přecitlivělým na některé podněty, které jinak zdravým lidem nevadí. Do této skupiny řadíme například pyly, prach, roztoče nebo plísně. Začátek této přecitlivělosti spadá do raného dětství, ale může se dostavit kdykoliv v dalších letech, například jako důsledek pobytu v rizikovém prostředí nebo změny životního stylu. Spouštěčem se ve vyšším věku stávají i prodělané nemoci.

Astmatem se nenakazíte

Astma není zánět infekční, jako je třeba bronchitida při chřipce. Astma je chronický zánět průduškové sliznice. Je to nadměrná obrana průdušek na podněty ze zevního prostředí. Tato reakce způsobí otok průduškové sliznice, zvýšenou produkci hlenu a stah průduškové stěny, takže se zhorší schopnost dýchání. U geneticky predisponovaných pacientů vyvolává astmatický zánět příznaky, které charakterizují právě dýchací obtíže, hvízdavý dech, kašel a pocit tíže na hrudi. Suchý dráždivý kašel, dostavující se zejména po námaze nebo v noci, ruší spánek a omezuje fyzickou aktivitu. Přemíra emocí, jako je pláč a smích, může být rovněž spouštěčem astmatického kašle. Zapomínat nesmíme na důvod velmi častý, a to je kontakt s alergenem, například se zvířetem.

K příčinným faktorům astmatu patří atopie (dědičný sklon ke vzniku imunologické přecitlivělosti zprostředkované protilátkami třídy IgE), domovní a bytové alergeny, zevní alergeny a mnoho látek ze skupiny léků, potravinových aditiv a alergenů profesních. Vznik astmatu ovlivňuje aktivní i pasivní kuřáctví, znečištěné životní prostředí, virové infekce dýchacího ústrojí a nevhodná výživa. Astmatickou dušnost spustí už zmíněný styk s alergenem, na který je člověk přecitlivělý. Astmatický záchvat mohou vyprovokovat vnější i vnitřní faktory a někteří nemocní jsou citliví na obojí. Mezi vnější příčiny patří alergeny (srst domácích zvířat, potraviny, pyl, roztoče, hmyzí bodnutí, tabákový kouř a různé látky znečisťující prostředí). Vnitřní příčiny jsou obvykle hůře rozpoznatelné a bývá obtížné se jich vyvarovat. (Patří sem silné emoce, stres, strach, změny teploty, fyzická námaha a infekce dýchacích cest.)

Důležitá je včasná diagnóza

U dětí je velmi důležité, aby byl astmatický zánět včas a správně diagnostikován a léčen. Pokud tomu tak není, může vyvolat nezvratné změny v průduškách, čímž se porucha jejich funkce zafixuje. U tohoto plicního onemocnění je vždy nezbytná lékařská péče. Astma vede k otoku sliznice v dolních dýchacích cestách, které se tím zužují a omezují proudění vzduchu a tím i dýchání.

V České republice postihuje astma zhruba 820 tisíc lidí a u dalších tříset tisíc není ještě rozpoznáno. Tito lidé trpí nějakou formou astmatu, aniž by o své nemoci věděli. Mají mírnější příznaky, které se staly součástí jejich života, a ani kvůli nim nevyhledávají lékaře. Sužují je různé typy dlouhodobého kašle, dechové potíže po tělesné zátěži, noční kašel či opakované stavy zahlenění nebo časté infekce dýchacích cest. Varovným konstatováním je fakt, že každý třetí astmatik je dítě.

Podstatná je rodinná anamnéza

Zvýšené riziko zaznamenáváme v rodinách s výskytem alergického onemocnění. Zvláštní pozornost je třeba věnovat už v prvních letech života dětem s atopickým ekzémem a pacientům s alergickou rýmou. U 85 procent malých pacientů má astma alergický podklad. U 80 procent astmatiků jsou první příznaky onemocnění patrné už před pátým rokem života, tedy před vstupem do školy.

Ředitel České iniciativy pro astma, přední odborník na dětskou pneumologii, profesor MUDr. Petr Pohunek, CSc., z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol potvrzuje, že je průduškové astma nejčastější chronickou nemocí dětského věku. Odhady hovoří o deseti až dvanácti procentech astmatiků z celkové dětské populace.

„U dětských pacientů se úmrtnost na toto onemocnění podařilo potlačit, ale u dospělých zaznamenáváme v posledních letech vzestup. Na astma zbytečně umírá několik desítek lidí ročně,“ přiznává odborník. Za velmi důležitou považuje včasnou a přesnou diagnostiku a účinná a bezpečná preventivní opatření. Léčba nepředstavuje pro pacienta žádné významné omezení, ani riziko. Převažuje inhalace, jejíž aplikace zabere zpravidla jednu minutu jednou až dvakrát denně.

Jak se léčí astma

Léky na astma dělíme do dvou skupin: první tvoří preventivní antiastmatika působící protizánětlivě (podávají se dlouhodobě, denně a patří k nim především inhalační kortikosteroidy, antileukotrieny a kromony); druhou skupinu tvoří rychle účinná antiastmatika, která se užívají při náhle vzniklých obtížích. Základním způsobem podávání léků je inhalační forma umožňující rychlý transport léku do průdušek. Důležitá je edukace pacienta, spolupráce rodiny, vypracovaný léčebný plán a vědomí, že existují mimořádné situace v životě, které vyžadují specifické řešení.

Pozor na příznaky

Pro včasné rozpoznání nemoci je třeba znát možné příznaky a při jejich objevení včas upozornit praktického lékaře, který případně doporučí další vyšetření. Spirometrie přesně ukáže, jak průdušky pacienta fungují, alergologické vyšetření určí, jakým alergenům se má dítě vyhýbat.

Do 90. let minulého století bylo toto onemocnění velmi častým důvodem k hospitalizaci. S příchodem moderní preventivní léčby v závěru milénia dochází k významnému poklesu hospitalizací pro astma. Jen malé procento dětí z astmatu »vyroste«. Patří k nim pacienti, kteří hvízdají pouze během nachlazení a netrpí alergií. Naopak atopici a alergici půjdou s astmatem celým svým životem. U některých se nemoc zlepší, u jiných se s přibývajícími léty zhorší. Důležitou roli hraje prostředí, v němž dítě vyrůstá. Astma neumíme zatím vyléčit, ale dokážeme tuto nemoc dobře kontrolovat a nabídnout pacientům aktivní život.

***

Pozorujete svého předškoláka a nejste si jisti odpovědí na otázku, zda má často bronchitidu (infekční zánět) nebo průduškové astma (chronický zánět)? Pomoci by vám měly odpovědi na následující otázky:

  • Kašle dítě a sípá?
  • Nemůže často popadnout dech?
  • Při běžném nachlazení mívá kašel nepřiměřeně dlouho?
  • Kašle a sípá při smíchu, pláči nebo při sportu?
  • Má někdo v rodině alergii?
  • Budí kašel a hvízdání dítě ze spaní?

Pokud bude převažovat kladná odpověď, poraďte se se svým pediatrem.