Astma krátí dech i život

Jste na obyčejné procházce, a najednou vás přepadne nepříjemný, dusivý záchvat kašle. Říkáte si, že to nic není. O měsíc později se situace opakuje u zcela odlišné činnosti a pak znovu a znovu, čím dál tím častěji. Nastupující astma umí znepříjemnit život, a když zůstane neléčené, tak hrozí i vážné zdravotní komplikace.

Astma je závažné chronické onemocnění, které postihuje dýchací cesty. Celosvětový počet astmatiků se odhaduje na zhruba 300 milionů, v důsledku celosvětového nárůstu onemocnění (zejména u dětí a mladistvých) se odhaduje, že během příštích 30 let vzroste jejich počet na 400 milionů. Ani čísla pro Českou republiku nejsou zcela zanedbatelná, prevalence nemocných astmatem je na úrovni 8 % populace, což je zhruba 800 tisíc nemocných. Dvě třetiny z nich jsou ženy a až 220 tisíc děti. Úmrtnost na astma je u nás velmi nízká, díky péči odborných specialistů v posledních letech kolísá kolem 1/100 000 obyvatel, tj. kolem 100 osob ročně.

POSTRÁDÁME PŘIROZENOST V NAŠICH ŽIVOTECH

Podle MUDr. Petra Čápa, Ph.D., vedoucího lékaře Centra alergologie a klinické imunologie a polikliniky Nemocnice Na Homolce, jsou lidé náchylnější k různým nemocem, protože nežijí přirozeným způsobem života. „Dýcháme znečištěné ovzduší, jíme průmyslově vyráběné potraviny, málo se pohybujeme. Zhruba 70 % života strávíme v zaměstnání a z toho v 90 % v interiérech, a ne v přírodě. Náš životní styl není ani přirozený, ani zdravý,“ vysvětluje lékař.

STRES A JEHO NEBLAHÝ VLIV NA NAŠE ZDRAVÍ

Astma může vzniknout v kterémkoli věku. Za nemocí mnohdy stojí genetické predispozice, které bývají podpořeny vnějšími vlivy, jako je kouření či alergie. Toto průduškové onemocnění nelze zcela vyléčit, je možné jej však účinně dostat pod kontrolu. Příznakem astmatu je zúžení průdušek, provázené pískotem při dýchání či kašlem, a to zejména při zátěži. Pacienti se také často budí v noci kvůli svíravým pocitům na hrudi a dušnosti, kterou vyvolává celá řada faktorů, mezi nimiž je např. také stres. Podle psychiatra MUDr. Radkina Honzáka, CSc., lze nástup dušnosti ovlivnit. „Nástup úzkosti, paniky a s ní spojený pocit dechové nedostatečnosti umí v mnoha případech rozehnat prosté cvičení – několik jednoduchých cviků vyvolá hormon irisin, který pozitivně ovlivní mozek, a ten si lépe poradí s pocity úzkosti a následně dušnosti,“ říká psychiatr.

ČÍM DŘÍVE, TÍM LÉPE

Bez léčby nastupují záchvaty těžké dušnosti, které mohou ohrožovat na životě. Předcházet jim lze preventivními léky. Čím dříve začnou postižení s léčbou, tím snadněji se stav optimalizuje. Pro zajištění kontroly nad astmatem a zabránění akutním ohrožujícím stavům je nejvýznamnější včasná diagnóza a zavedení preventivní léčby. Nejdůležitější je potlačení zánětu v dýchacích cestách, samotná úlevová léčba, na kterou se mnoho lidí spoléhá nejvíce, sama o sobě a z dlouhodobého hlediska nestačí a může být i nebezpečná. „Nikdy jsem se nespoléhal jenom na úlevovou léčbu, stále užívám i tu protizánětlivou,“ říká vodní slalomář a olympionik Vavřinec Hradilek, jenž astmatem trpí již odmala a kterého nemoc díky dodržování léčby nijak neomezuje.

PŘEVZÍT KONTROLU NAD NEMOCÍ

Cílem léčby je, aby nemoc byla takzvaně pod kontrolou. Jak vypadá kontrolované astma? Pacient pociťuje mírné příznaky astmatu nejvýše dvakrát měsíčně, úlevovou léčbu potřebuje užít ve stejné frekvenci, s jakou přicházejí mírné záchvaty, nemusí omezovat své fyzické aktivity, nepostihují ho těžké záchvaty a jeho plíce fungují normálně.

ÚLEVOVÁ LÉČBA NENÍ ŘEŠENÍM ZÁNĚTU

Léky používané k léčbě astmatu dělíme na kontrolující, resp. preventivní antiastmatika, která jsou užívána dlouhodobě, každodenně, a především díky svému protizánětlivému účinku udržují astma pod kontrolou. Preventivní léčba se podává i v době, kdy nejsou žádné příznaky a potíže. Úlevová antiastmatika jsou oproti tomu užívána dle potřeby k rychlému odstranění záchvatu a úlevě od příznaků. Úlevová léčba uvolňuje křeč svaloviny ve stěně průdušek, a tím znovu zvětší průchodnost dýchacích cest. Měla by být užívána pouze v případě potřeby, v nejnižší nutné dávce a frekvenci. Zvýšená četnost užívání těchto léků je důvodem k přehodnocení dosavadní léčby. Je nutné mít na paměti, že úlevová léčba nedovede ovlivnit zánět a průduškovou reaktivitu.

INHALAČNÍ FORMY KORTIKOSTEROIDŮ

V současnosti nejúčinnějšími protizánětlivými léky, používanými k léčbě astmatu, jsou inhalační kortikosteroidy. Nicméně ani inhalační kortikosteroidy nejsou schopny astma zcela vyléčit a po jejich vysazení dochází u části pacientů ke zhoršení kontroly nad astmatem. Výhodná je kombinace inhalačních kortikosteroidů s dlouhodobě působícími uvolňujícími léky. Obě skupiny se vzájemně doplňují, a posilují tak svůj účinek. „Dobře léčený astmatik by měl pravidelně jednou až dvakrát denně užívat preventivní lék a zcela výjimečně by měl potřebovat lék úlevový. Potřeba úlevového léku více než dvakrát měsíčně signalizuje zhoršení kontroly nad astmatem. Častá potřeba úlevového léku signalizuje nedostatečnou základní, tedy preventivní léčbu,“ poznamenává v této souvislosti profesor Petr Pohunek, ředitel České iniciativy pro astma.

BIOLOGICKÁ LÉČBA

I přes pokroky v medicíně v posledních letech zůstává u části pacientů astma obtížně léčitelnou nemocí. Při léčbě těžkých případů je nutné důsledným vyšetřovacím programem sestavit individuální kombinaci antiastmatik dle pacientova konkrétního fenotypu astmatu (souboru pozorovatelných vlastností a znaků astmatu). Kombinací různých protizánětlivě působících antiastmatik a léků ovlivňujících remodelaci (morfologickou změnu) dýchacích cest je možné dosáhnout lepší kontroly astmatu u pacientů s obtížně léčitelným astmatem. V případě takzvaného eozinofilního astmatu ještě nedávno nebylo jiné řešení léčby než systémovými kortikosteroidy, s jejichž užíváním se ovšem pojí nežádoucí účinky. V současné době existuje pro tyto pacienty řešení díky nové biologické léčbě, která může pacienty s těžkým astmatem vrátit zpět do aktivního života. V České republice je 17 center, která biologickou léčbu astmatikům zprostředkovávají.

***

MAJÍ MASÁŽE VLIV NA IMUNITU?

Kromě lékové terapie zkoumají odborníci i další možnosti, které by mohly život osob s astmatem zlepšit nebo díky nimž by se nemoci dalo dokonce předejít. „Ve světě probíhá mnoho studií, hledajících, co působí na imunitu člověka. Neurologové například sledovali vliv masáží na imunitu pacientů s imunologickým deficitem a zaznamenali výrazné odchylky k lepšímu. Nakolik však lze tyto výsledky vztáhanout na obecnou praxi, zatím není možné říci,“ říká MUDr. Čáp. Předmětem vědeckého zkoumání je také vliv nedostatku spánku či krátkodobého dlouhodobého stresu na imunitu jedince. „Můžeme říci, že dostatek spánku sice neposiluje imunitní systém člověka, umožnuje však jeho zdárné fungování. Dlouhodobý nedostatek spánku – 5 hodin denně namísto doporučených 8 hodin – prokazatelně organismu škodí včetně fungování imunitní obranyschopnosti,“ doplňuje MUDr. Čáp. A také platí, že zatímco akutní krátkodobý stres imunitu povzbuzuje, dlouhodobý ji deprimuje.

VE DVOU SE TO LÉPE TÁHNE

Astma a psychika jsou jako „siamská dvojčata“, která se navzájem ovlivňují. Dlouhodobé problémy a stres nahrávají vzplanutí astmatu, a naopak astma „umí“ zhoršit psychiku jedince. Podle některých plicních lékařů je astma zčásti psychosomatickým onemocněním, a je tak k němu třeba přistupovat. Nicméně současný fungující model léčby je zásadně postaven na potlačení zvláštního neinfekčního zánětu ve sliznici průdušek. Dýcháním a stresem se pneumologové zabývali na XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti (SPFS), který se konal v Olomouci v říjnu 2019.

KDYŽ UŽ JDE DO TUHÉHO

Akutní astma neboli exacerbace je těžký stav, vedoucí k nedostatečné výměně plynů a zhoršení okysličení organismu. Často je tak potřeba zavést podávání kyslíku a mnohdy je třeba i intenzivní nebo resuscitační péče s umělou podporou dýchání. Těžký záchvat astmatu může vést i k úmrtí pacienta.

Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC

Foto autor| SCHÉMA: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC

Foto autor| FOTO: PINTEREST

Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC

Foto autor| FOTO: SHUTTERSTOCK IMAGES LLC

Foto popis| Pokud pacient dodržuje předepsané léčebné postupy, nemusí dojít k omezení jeho fyzické aktivity.

Foto popis| Ilustrace znázorňuje tři podoby průdušek a alveolů – jednu zdravou, jednu zanícenou a třetí s těžkým astmatem. Dýchací cesty jsou v tomto případě téměř neprůchodné.

Foto popis| Při náhlém astmatickém záchvatu napomůže k rychlé úlevě inhalátor, který je dobré nosit neustále u sebe, dusivý záchvat kašle může totiž nastat kdykoli a kdekoli.