Vitalia.cz, 23. 11. 2020,
Tereza Víchová
Astmatem trpí nejméně půl milionu lidí v České republice. Ne každý z nich se ale správně léčí. To může zásadně zvýšit riziko nákazy koronavirovou infekcí i zhoršit průběh koronavirového zápalu plic. Odborníci proto apelují na dvě věci: důsledné nošení roušek a užívání preventivních léků.
„Nejen těžcí astmatici mohou nejlépe předejít těžkému průběhu nemocí během podzimu, kdy se očekává souběh COVID-19 a chřipky, tím, že budou mít astma pod kontrolou. To znamená mít předepsány léky odpovídající tíži a typu jejich nemoci a tuto léčbu řádně užívat,“ zdůrazňuje docent Milan Teřl z Pneumologické kliniky plzeňské Fakultní nemocnice.
„Astma během pandemie koronaviru je vlastně ‚dobrá‘ diagnóza. Astmatici nejsou ve větším riziku v tom smyslu, že by jim hrozil horší průběh onemocnění COVID-19. Pokud u nich nemoc propukne, riziko nepříznivého průběhu je stejné jako v ostatní populaci,“ říká Milan Teřl, ovšem zároveň dodává velké ALE a dokazuje je nedávnou francouzskou studií:
„Před časem publikovaná studie kolegů ze Štrasburku popisuje analýzu více než stovky pacientů s těžkým zápalem plic v důsledku nákazy koronavirem. V případě astmatiků více než polovina z nich byli ti, kteří neužívali preventivní léky, ale jen ty úlevové. Dnešní léčebné možnosti ale dokáží při řádném nastavení uvést více než 95 % pacientů do stavu plné kontroly,“ popisuje lékař. „Základem léčby jsou protizánětlivé léky, které řeší chronický zánět v průduškách. Jejich účinek nastupuje pozvolna v řádu dní až týdnů a stejně tak i odeznívá. Preventivní léčbu by měl mít každý astmatik.“
Preventivní léčba astmatu se často zanedbává. Laicky je to asi i pochopitelné – pokud má totiž astmatik akutní zhoršení potíží („záchvat“ nebo déletrvající tzv. exacerbace astmatu), pomůže si rychle působícím tzv. bronchodilatačním lékem („dýchátko“). Úleva se dostaví okamžitě, lék tedy funguje. Na co se ale zapomíná, je fakt, že tímto lékem se jen hasí momentální požár.
„Tyto léky by se měly podávat maximálně jednou až dvakrát týdně,“ upozorňuje Milan Teřl. „Pokud je astmatik potřebuje častěji, není správně léčen. Existuje studie, podle které pacienti, kteří spotřebují více než jedno balení těchto léků za měsíc, jsou mnohem více ohroženi jak nežádoucími dopady na vlastní astma, tak vedlejšími účinky těchto léků.“
Jak fungují úlevové léky? Pacient při své nemoci nejvíce vnímá rychlé zúžení průdušek a tím zhoršení průtoku nadechovaného a vydechovaného vzduchu. Zúžení průdušek lze ovlivnit podáním léků, které uvolní křeč svaloviny ve stěně průdušek a tím znovu zvětší průchodnost dýchacích cest. Tuto skupinu léků nazýváme jako léky „záchranné“, „úlevové“ nebo „uvolňující“. Pacienti tuto léčbu často nadužívají a mají ji za jedinou prospěšnou.
Akutní potíže astmatika jsou ovšem následkem chronické zánětlivé reakce, která v průduškách probíhá. Hlavními léky s protizánětlivými účinky jsou v současné době kortikosteroidy, přičemž podstatné je, že – podobně jako úlevové léky – jsou jednoznačně preferovány v inhalační formě. To je pro nemocné s astmatem obrovskou výhodou, protože se tak tyto léky mohou podávat v minimálních dávkách a přímo do průdušek. To snižuje možnost jakýchkoliv nežádoucích účinků léčby do té míry, že se mohou tyto léky bez rizika podávat i po mnoho let. Je prokázáno, že při správném dávkování a inhalování jsou bezpečné i pro malé děti.
Na preventivní léčbu apeluje i Irena Krčmová z Ústavu klinické imunologie a alergologie ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové:
„Astmatici by měli v momentální době pandemie důsledně dodržovat léčbu, chodit na kontroly a veškeré zhoršení zdravotního stavu konzultovat se svým lékařem,“ nabádá lékařka.
„Každý poučený astmatik by měl mít od lékaře vypsaný svůj léčebný plán, kdy a v jaké situaci má zvýšit protizánětlivé léky, ale přesto je vhodné se v těchto případech poradit (aspoň telefonicky) se svým lékařem. Ne vždy, zvláště u starších pacientů, je za nárůstem dušnosti pouze astma, astmatik může mít i obtíže srdečního charakteru. Určitě však nedoporučuji u astmatiků vysazovat preventivní inhalační léčbu z obav z oslabení imunity a zhoršení průběhu infekce COVID-19. Naopak léky podávejte důsledně a s dobrou inhalační technikou podle doporučení lékaře,“ shrnuje Irena Krčmová.
Obecně doporučované preventivní pravidlo před infekcí COVID-19 „tří R“ (ruce, roušky, rozestupy) pak lékařka rozšiřuje o další bod:
„Především je třeba si uvědomit, že kapénkovou infekci řeší především rozestupy, infekční aerosol řeší řádně nasazená, čistá rouška a dezinfekce rukou řeší kontaktní přenos nákazy,“ připomíná Irena Krčmová. „K těm třem R bych pak přidala ještě čtvrté ‚R‘ – rozum/respekt. Mít před nemocí respekt, ne strach. Na astmatiky bych letos i více apelovala ohledně očkování proti chřipce a doporučuji ho.“
„Pokud jsou pacienti stabilní a svou preventivní léčbu řádně užívají, lze k jejímu předepisování využít možností telemedicíny, na kterou jsme připraveni. V případě, kdy se u astmatika zhorší zdravotní stav a má příznaky nákazy koronavirem nebo chřipkou, rozhodně by se měl domluvit na dalším postupu se svým lékařem,“ doplňuje Milan Teřl.
Tolik diskutované roušky a astmatici – jak to jde dohromady? Mnoho lidí říká, že se jim v rouškách špatně dýchá.
„S rouškami to samozřejmě není jednoduché, pacienti je často vnímají jako zábranu s pocitem dušnosti. Ale nosit je musíme, je třeba je často měnit a za sebe se rozhodně přimlouvám za ty jednorázové. Při zvlhnutí působí rouška jako ochrana pouze dvě až čtyři hodiny. Pro astmatiky jsou roušky fungující bariéra a je zásadní to vydržet,“ nabádá Irena Krčmová.
„Tím, že budou všichni nosit roušky, chrání před infekcí nejen sebe, ale i ostatní osoby ve svém okolí. Navíc sami astmatici mohou mít díky rouškám menší potíže – to bylo letos typické v pylové sezóně. Především ale je vhodné zdůraznit: nosit roušku při kontaktu s jinými lidmi je výraz solidarity, nevíme, kdo z nás je zrovna právě nyní nositelem, respektive zdrojem infekce. Měli bychom toto pravidlo respektovat.“
Celý článek na www.vitalia.cz