Neléčené astma může pacienty ohrozit na životě

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest

Vzplanutí astmatu je většinou vyvoláno infekcemi dýchacích cest – obvykle virového původu – a je zvlášť časté v zimě a krátce po návratu dětí do školy po letních prázdninách. U dospělých s alergickým astmatem jsou příznaky vyvolány vystavením příslušnému alergenu, například alergenům roztočů v domácím prachu nebo alergenům z domácích mazlíčků, případně těm, kterým je člověk vystaven v práci. Dalšími častými spouštěcími mechanismy jsou tělesná námaha a dopravní znečištění.

Původ astmatu

U většiny pacientů, u kterých se vyvinulo astma v dospělosti, je jeho původ neznámý. Astma má většinou dědičný základ, ten se změnit nedá, další faktory částečně ano.

Mezi rizikové faktory patří:

o kouření

o obezita či nadváha

o nekvalitní vnitřní (plísně, cigaretový kouř) a vnější prostředí (smog)

Příznaky astmatu

o opakující se sípání

o svíravý pocit na hrudi

o kašel

o dušnost

Astma může postihnout každého

V posledních pětatřiceti letech došlo k zásadnímu pokroku v poznání významu zánětu u astmatu. Astma je nyní chápáno jako nemoc dlouhodobého charakteru probíhající i v době, kdy nejsou zjistitelné funkční změny a pacient je bez obtíží. Astma, které není pod kontrolou (neovládané, neřízené, nekontrolované astma), má za následek závažné omezení každodenního života a někdy i ohrožení na životě. „Při léčbě astmatu je potřeba, aby bylo dosaženo a udrženo plné kontroly astmatu, což znamená, že pacienta neobtěžují žádné denní ani noční příznaky astmatu, velmi málo nebo vůbec není nucen používat úlevová antiastmatika, vede produktivní a fyzicky aktivní život, má normální nebo téměř normální funkci plic a nemá žádné astmatické záchvaty,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.

Jak se astma léčí?

Léky užívané v léčbě astmatu se dělí na preventivní a úlevové. „Preventivní léky s protizánětlivým účinkem jsou užívány dlouhodobě každodenně k udržení klinické kontroly nad astmatem. Léky úlevové jsou užívány podle potřeby k rychlé úlevě při zúžení průdušek a dušnosti. K jejich nadužívání by ale nemělo docházet. Preventivní léčba astmatu nabývá ještě více na významu v době pandemie, neboť se ukazuje, že lidé, jejichž astma je pod kvalitní kontrolou, nemají vyšší riziko onemocnění COVID-19 ani vyšší riziko těžšího průběhu ve srovnání s běžnou populací,“ říká prof. MUDr. Pohunek. I když astma stále ještě nelze úplně vyléčit, moderní postupy léčby dovolují nemocným plné zapojení do běžného života, a to většinou včetně pohybových a sportovních aktivit. Podmínkou je ale dobrá komunikace mezi nemocnými a lékaři, vzájemná důvěra a dodržování předepsané léčby a léčebného režimu ze strany nemocných. O důležitosti včasné diagnostiky a následné prevence může hovořit maminka pacienta Aleše, jemuž bylo astma diagnostikováno ve čtrnácti letech. „Dlouhou dobu jsme nevěděli, co synovi je a spíše jsme si mysleli, že na nás syn spíše něco hraje, aby nemusel doma pomáhat,“ říká maminka Aleše. Od června tohoto roku má pacient pravidelnou léčbu a cítí se dobře.

Když obvyklá léčba nezabírá

Nejtěžší formy astmatu jsou na obvyklou léčbu rezistentní, představují vážné onemocnění dýchacích cest a vyžadují speciální péči. Profesor Pohunek k tomu dodává: „Tradiční léčba těžkého astmatu spočívá v kombinaci vysokých dávek inhalačních kortikosteroidů a dalších léků. Někteří astmatici dokonce i přes veškerou terapii stále trpí dušností a kašlem a je tedy třeba přistoupit i k léčbě kortikosteroidy ve formě tablet či dokonce infuzí. Ty ovšem při dlouhodobém podávání přinášejí významné riziko nežádoucích účinků – obezita, cukrovka, osteoporóza, šedý zákal aj.“

Nejmodernějším způsobem léčby těžké formy astmatu je biologická léčba. Hlavním důvodem je efektivnější a rychlejší snížení výskytu potíží spojených s tímto onemocněním. „Účelem biologické léčby není nahradit základní preventivní inhalační léčbu astmatu, ale doplnit ji cíleným ovlivněním některých imunologických mechanismů tak, aby nebylo nutné přistoupit k podávání kortikosteroidů celkově. Biologická léčba je přelomem v léčbě těžkého astmatu a mnoha pacientům přinesla významné zlepšení stavu i prognózy s tím, že je nezatěžují a neohrožují nebezpečné nežádoucí účinky celkově podávaných kortikosteroidů,“ vysvětluje lékař.

V současné době je možné v České republice podávat dva základní typy biologické léčby:

• Regulace eozinofilů – Eozinofily jsou buňky účastnící se v alergickém zánětu. Produkují různé působky poškozující tkáň průdušek. Tento typ biologické léčby cílí na působky, která eozinofily přivolávají do tkání, aktivují je a řídí. Podává se injekčně jednou měsíčně.

• Anti-IgE terapie – léčba využívající protilátku omalizumab. „Tato léčba je podávána v podkožních injekcích každé dva nebo čtyři týdny, je vhodná pro pacienty s těžkým astmatem, které je vyvoláváno alergickou reakcí na celoroční inhalační alergen, např. alergií na roztoče, prach, plísně apod. Blokuje účinky imunoglobulinu-E (IgE), hlavní protilátky, která se podílí na alergické reakci,“ říká prof. MUDr. Pohunek. Biologická léčba vede u těžkého astmatu ke snížení obtíží a četnosti astmatických záchvatů. Díky ní se snižuje nebo dokonce i úplně omezuje podávání kortikosteroidů ve formě tablet či infuzí. Celkově je dobře tolerována a má výrazně méně nežádoucích účinků než terapie celkově podávanými kortikosteroidy. Nedokáže však astma vyléčit, protože toto onemocnění není vyléčitelné.

Pacientka Karolína je teprve třetím dítětem Čechách, které podstupuje biologickou léčbu těžké formy astmatu. „Vzhledem k anamnéze nám po čase naše paní doktorka ve spolupráci s profesorem Pohunkem z pražského Motola navrhli biologickou léčbu, abychom Karolínčin stav co nejvíce stabilizovali,“ říká maminka školačky. „Jezdíme tam každé tři měsíce na kontroly, docházíme také do ordinace paní doktorky Vnenk v Novém Jičíně. Injekci s biologickou léčbou však aplikujeme doma samy, není to nic složitého,“ popisuje maminka. Kromě toho používá Karolína samozřejmě dále preventivní inhalační kortikosteroidy a v případě potřeby úlevové inhalační léky. Zavedení biologické léčby jí umožnilo vrátit se opět k plné fyzické aktivitě i k plné školní docházce bez zameškávání výuky.

Gabriele byla diagnostikována těžká forma astma. Nemoc ji omezovala i v normálních denních činnostech, byla často na antibiotikách. Nakonec byla pacientce diagnostikována biologická léčba. První injekci dostala pacientka v září 2018 a následovaly další dvě vždy po měsíci. „Už když jsem šla na druhou aplikaci, bylo to obrovské zlepšení. Cítila jsem 95% zlepšení mého zdravotního stavu. Nepotřebovala jsem si přidávat úlevové inhalační léky, nemusela jsem šahat po systémových kortikosteroidech. Po třetí injekci to už bylo 100% zlepšení zdravotního stavu. Biologická léčba zabrala velice rychle a mně se strašně ulevilo,“ popisuje paní Gabriela a doplňuje: „Najednou jsem mohla fungovat, ať už v domácnosti, na zahradě, v práci. V práci jsem vyběhla do třetího patra, aniž bych se extrémně zadýchala, mohla jsem zase sednout na kolo. V noci mě astma nebudilo, nemusela jsem ani přifukovat inhalátory.“

Připojte se i vy na plánovaný webinář na téma: Máte své astma pod kontrolou?

Kdy: 26. 10. 2021 od 17:30 hodin

Odborný garant: prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.

• Webinář je určený pro laickou veřejnost, pacienty s astmatem a jejich rodinné příslušníky, kteří se starají o pacienty s diagnózou a všechny, kteří chtějí o astmatu vědět více.

• Více informací naleznete ZDE.