, 30. 9. 2021,
Žena.in.cz
Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Astma je většinou vyvoláno infekcemi dýchacích cest – obvykle virového původu – a je zvlášť časté v zimě a krátce po návratu dětí do školy po letních prázdninách. U dospělých s alergickým astmatem jsou příznaky vyvolány vystavením příslušnému alergenu, například alergenům roztočů v domácím prachu nebo alergenům z domácích mazlíčků, případně těm, kterým je člověk vystaven v práci. Dalšími častými spouštěcími mechanismy jsou tělesná námaha a dopravní znečištění.
Astma je nyní chápáno jako nemoc dlouhodobého charakteru probíhající i v době, kdy nejsou zjistitelné funkční změny a pacient je bez obtíží. Astma, které není pod kontrolou (neovládané, neřízené, nekontrolované astma), má za následek závažné omezení každodenního života a někdy i ohrožení na životě. „Při léčbě astmatu je potřeba, aby bylo dosaženo a udrženo plné kontroly astmatu, což znamená, že pacienta neobtěžují žádné denní ani noční příznaky astmatu, velmi málo nebo vůbec není nucen používat úlevová antiastmatika, vede produktivní a fyzicky aktivní život, má normální nebo téměř normální funkci plic a nemá žádné astmatické záchvaty,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc.
Jak se astma léčí? Léky užívané v léčbě astmatu se dělí na preventivní a úlevové. „Preventivní léky s protizánětlivým účinkem jsou užívány dlouhodobě každodenně k udržení klinické kontroly nad astmatem. Léky úlevové jsou užívány podle potřeby k rychlé úlevě při zúžení průdušek a dušnosti. K jejich nadužívání by ale nemělo docházet. Preventivní léčba astmatu nabývá ještě více na významu v době pandemie, neboť se ukazuje, že lidé, jejichž astma je pod kvalitní kontrolou, nemají vyšší riziko onemocnění COVID-19 ani vyšší riziko těžšího průběhu ve srovnání s běžnou populací,“ říká prof. MUDr. Pohunek.
I když astma stále ještě nelze úplně vyléčit, moderní postupy léčby dovolují nemocným plné zapojení do běžného života, a to většinou včetně pohybových a sportovních aktivit. Podmínkou je ale dobrá komunikace mezi nemocnými a lékaři, vzájemná důvěra a dodržování předepsané léčby a léčebného režimu ze strany nemocných.
Nejtěžší formy astmatu jsou na obvyklou léčbu rezistentní, představují vážné onemocnění dýchacích cest a vyžadují speciální péči. Profesor Pohunek k tomu dodává: „Tradiční léčba těžkého astmatu spočívá v kombinaci vysokých dávek inhalačních kortikosteroidů a dalších léků. Někteří astmatici dokonce i přes veškerou terapii stále trpí dušností a kašlem a je tedy třeba přistoupit i k léčbě kortikosteroidy ve formě tablet či dokonce infuzí. Ty ovšem při dlouhodobém podávání přinášejí významné riziko nežádoucích účinků – obezita, cukrovka, osteoporóza, šedý zákal aj.“
Nejmodernějším způsobem léčby těžké formy astmatu je biologická léčba. Hlavním důvodem je efektivnější a rychlejší snížení výskytu potíží spojených s tímto onemocněním. „Účelem biologické léčby není nahradit základní preventivní inhalační léčbu astmatu, ale doplnit ji cíleným ovlivněním některých imunologických mechanismů tak, aby nebylo nutné přistoupit k podávání kortikosteroidů celkově. Biologická léčba je přelomem v léčbě těžkého astmatu a mnoha pacientům přinesla významné zlepšení stavu i prognózy s tím, že je nezatěžují a neohrožují nebezpečné nežádoucí účinky celkově podávaných kortikosteroidů,“ vysvětluje lékař.
Biologická léčba vede zejména u těžkého astmatu ke snížení obtíží a četnosti astmatických záchvatů. Tento typ léčby má také vliv na užívání kortikosteroidů ve formě tablet či infuzí, díky čemuž je jejich užívání může výrazně snížit. Její výhodou je také dobrá tolerance ze strany pacientů a méně nežádoucích účinků než terapie celkově podávanými kortikosteroidy.
Gabriele byla diagnostikována těžká forma astma. Nemoc ji omezovala i v normálních denních činnostech, byla často na antibiotikách. Nakonec byla pacientce diagnostikována biologická léčba. První injekci dostala pacientka v září 2018 a následovaly další dvě vždy po měsíci. „Už když jsem šla na druhou aplikaci, bylo to obrovské zlepšení. Cítila jsem 95% zlepšení mého zdravotního stavu. Nepotřebovala jsem si přidávat úlevové inhalační léky, nemusela jsem šahat po systémových kortikosteroidech. Po třetí injekci to už bylo 100% zlepšení zdravotního stavu. Biologická léčba zabrala velice rychle a mně se strašně ulevilo,“ popisuje paní Gabriela a doplňuje: „Najednou jsem mohla fungovat, ať už v domácnosti, na zahradě, v práci. V práci jsem vyběhla do třetího patra, aniž bych se extrémně zadýchala, mohla jsem zase sednout na kolo. V noci mě astma nebudilo, nemusela jsem ani přifukovat inhalátory.“
Celý článek na www.zena-in.cz