Proti astmatu zakročte rychle

Celosvětový počet astmatiků je odhadován na více než 300 milionů lidí. Za posledních 20 let přitom přibývá dětských a mladistvých pacientů. Astma se tak stává nejčastějším chronickým onemocněním dětského věku.

Astma je závažné chronické onemocnění, které postihuje dýchací cesty. U nás jím trpí zhruba 800 tisíc lidí. Dvě třetiny z nich jsou ženy a až 220 tisíc nemocných jsou děti. Jde vlastně o chronický neinfekční zánět průdušek, jehož příznakem je zúžení těchto dýchacích cest provázené pískotem při dýchání či kašlem, a to zejména při zátěži, a také dušností a svíráním na hrudi, které se objevují zejména v noci a časně ráno. Bez léčby mohou záchvaty těžké dušnosti dokonce pacienta ohrožovat na životě.

Předcházet potížím můžeme pomocí preventivních léků. Čím dříve pacienti začnou s léčbou, tím snadněji se jejich stav optimalizuje. Cílem léčby je, aby nemoc byla pod kontrolou. To znamená, že pacient pociťuje mírné příznaky astmatu nejvýše dvakrát měsíčně, tzv. úlevovou léčbu potřebuje užít maximálně dvakrát měsíčně, nemusí omezovat své fyzické aktivity, nepostihují ho těžké záchvaty a jeho plíce fungují normálně. Léky na astma dělíme na preventivní neboli kontrolující a úlevové. Úlevová léčba pomáhá otevřít průdušky při akutních potížích, nedovede ale ovlivnit zánět. Podává se jen ojediněle, při potížích nebo při akutním záchvatu. Pokud je astma pod kontrolou, je potřeba úlevové terapie zcela ojedinělá nebo žádná. Preventivní léčba potlačuje zánět v průduškách, podává se pravidelně, dlouhodobě, a to i v době, kdy pacient nemá žádné příznaky a potíže.

Astma může vzniknout v kterémkoli věku. Za nemocí mnohdy stojí genetické danosti, které bývají podpořeny vnějšími vlivy, jako jsou kouření či alergie. Včasná diagnóza, a tedy i včasná a účinná léčba umožňují astma v drtivé většině zvládat. A

***

BIOLOGICKÁ LÉČBA

U části pacientů je astma stále obtížně léčitelnou nemocí. Pak je nutné důsledným vyšetřovacím programem sestavit individuální kombinaci antiastmatik, a to podle konkrétního typu pacientova astmatu. Na takzvané eozinofilní astma ještě nedávno neexistovala jiná léčba než systémovými kortikosteroidy, s jejichž užíváním se ovšem pojí nežádoucí účinky. U některých nemocných, kde se ani po šesti měsících inhalační a protizánětlivé léčby nedaří dostat astma pod kontrolu, se proto využívá tzv. biologická léčba. V České republice je nyní 17 center, která ji astmatikům zprostředkovávají.

NEMOC SE NESMÍ ZANEDBAT

Až polovina pacientů s astmatem podle odborníků zapomíná na preventivní léčbu, kterou musí brát denně, a užívá jen léky na úlevu. Přitom právě preventivní medikamenty jsou určeny na léčbu vlastního zánětu. V současnosti se ostatně změnilo schéma léčení, a to na doporučení Globální iniciativy pro astma (GINA). Dříve se v prvním kroku nasazovala pouze úlevová léčba, nyní GINA doporučuje, aby všichni dospělí a dospívající s mírným astmatem dostávali i léčbu preventivní. Úlevová by měla být užívána pouze v případě potřeby, v nejnižší nutné dávce a frekvenci.

V současnosti jsou nejúčinnějšími protizánětlivými léky používanými k léčbě astmatu inhalační kortikosteroidy.

Nicméně ani ty nejsou schopny astma zcela vyléčit a po jejich vysazení dochází u části pacientů ke zhoršení kontroly nad astmatem. Výhodná je kombinace inhalačních kortikosteroidů s dlouhodobě působícími uvolňujícími léky. Obě skupiny se vzájemně doplňují, a posilují tak svůj účinek. „Dobře léčený astmatik by měl pravidelně jednou až dvakrát denně užívat preventivní lék a zcela výjimečně by měl potřebovat lék úlevový. Potřeba úlevového léku více než dvakrát měsíčně signalizuje zhoršení kontroly nad astmatem. Častá potřeba úlevového léku signalizuje nedostatečnou základní, tedy preventivní léčbu,“ vysvětluje profesor Petr Pohunek, ředitel České iniciativy pro astma.

Foto autor| Foto: Shutterstock (2), archiv (1)

Foto popis| Při záchvatu máte dojem, že jste u konce s dechem.

Foto popis| Léky na astma se převážně inhalují.