Protizánětlivá léčba u astmatu

Astma je závažné chronické onemocnění, které postihuje dýchací cesty. Astmatem trpí ve světě 300 miliónů lidí a odhaduje se, že během příštích třiceti let vzroste jejich počet na 400 miliónů. Ani čísla pro Českou republiku nejsou malá, prevalence nemocných astmatem je na úrovni osmi procent populace, což je zhruba 800 tisíc nemocných. Dvě třetiny z nich jsou ženy, a až 220 tisíc děti.

Příznakem astmatu je zúžení průdušek provázené pískotem při dýchání či kašlem, a to zejména při zátěži. Pacienti se také často budí v noci kvůli potížím s dechem a kašláním. Bez léčby mívají záchvaty těžké dušnosti, které je mohou i ohrožovat na životě. Předcházet jim lze preventivními léky. Čím dříve začnou s léčbou, tím snadněji se stav optimalizuje. Astma může vzniknout v kterémkoliv věku. Časté genetické predispozice bývají podpořeny vnějšími vlivy, jako je kouření či alergie. Astma nelze zcela vyléčit, lze jej však účinně dostat pod kontrolu. Včasná diagnóza, včasná a účinná léčba, umožňuje astma většinou zvládat.

Pro zajištění kontroly nad astmatem a zabránění akutním ohrožujícím stavům je nejvýznamnější včasná diagnóza a včasné zavedení preventivní léčby. Až polovina pacientů s astmatem podle odborníků zapomíná na preventivní léčbu, kterou musí brát denně, a užívají jen léky na úlevu Nejdůležitější je však potlačení zánětu v dýchacích cestách, samotná úlevová léčba nestačí a může být nebezpečná.

Cílem léčby je, aby nemoc byla takzvaně pod kontrolou. Pacient pociťuje mírné příznaky astmatu nejvýše dvakrát měsíčně, úlevovou léčbu potřebuje užít maximálně dvakrát měsíčně, nemusí omezovat své fyzické aktivity, nepostihují ho těžké záchvaty, jeho plíce fungují normálně.

Léky užívané v léčbě astmatu dělíme na preventivní (kontrolující) a úlevové. Úlevová léčba pomáhá otevřít průdušky při akutních potížích, nedovede ale ovlivnit zánět. Podává se jen ojediněle, při potížích, při akutním záchvatu. Pokud je astma pod kontrolou, je potřeba úlevové léčby zcela ojedinělá, nebo žádná. Preventivní léčba potlačuje zánět v průduškách, podává se pravidelně, dlouhodobě, i v době, kdy pacient nemá žádné příznaky a potíže.

Dle doporučení Globální iniciativy pro astma (GINA) dochází v roce 2019 ke změně léčebného schématu. Dříve se v prvním kroku léčby nasazovala pouze úlevová léčba. Nyní GINA doporučuje, aby všichni dospělí a dospívající s mírným astmatem dostávali i preventivní léčbu.

I přes pokroky v medicíně v posledních letech zůstává u části pacientů astma obtížně léčitelnou nemocí. Při léčbě těchto těžkých případů je nutné důsledným vyšetřovacím programem sestavit individuální kombinaci antiastmatik, dle pacientova konkrétního fenotypu astmatu (souboru pozorovatelných vlastností a znaků astmatu).

Kombinací různých protizánětlivě působících antiastmatik a léků ovlivňujících remodelaci (morfologickou změnu) dýchacích cest je možné dosáhnout lepší kontroly astmatu u pacientů s obtížně léčitelným astmatem. Na takzvané eozinofilní astma ještě nedávno nebylo jiné řešení léčby než systémovými kortikosteroidy, s jejichž užíváním se ovšem pojí nežádoucí účinky. V současné době existuje pro tyto pacienty řešení díky nové biologické léčbě, která může pacienty s těžkým astmatem vrátit zpět do aktivního života. V České republice je 17 center, která biologickou léčbu astmatikům zprostředkovávají.

Informace o správné léčbě jsou na webových stránkách České iniciativy pro astma (ČIPA).

http://medicina.cz/clanky/12403/34/Protizanetliva-lecba-u-astmatu