, 20. 10. 2022,
zena-in.cz
Průduškové astma je onemocnění, které se dotýká základní funkce lidského organismu – dýchání. Průdušky člověka s astmatem mají totiž zvláštní vlastnost, která se odborně popisuje jako „hyperreaktivita průdušek“. Dýchací cesty se na různé podněty dovedou stáhnout, a tím omezit průměr trubiček, kterými je při dýchání veden vzduch do plicních sklípků. Nádech i výdech se stávají obtížnějšími, takže je třeba vyvinout větší dechové úsilí.
Překážka někdy může být tak významná, že ji nemocný svým vlastním úsilím nedokáže dostatečně překonat a plícím začne chybět vzduch. Vzniká dechové selhání provázené především sníženým okysličením tkání. Nedostane-li se k nemocnému včas léčebná pomoc, může takový stav skončit dokonce smrtí.
Aby nemocný mohl vést normální život s plným pracovním uplatněním a mít fyzickou zátěž včetně sportu, stačí jediné. Dostat astma pod kontrolu pomocí dlouhodobé preventivní inhalační protizánětlivé léčby. Zkušenost i odborná data z posledních 30 let ukázaly, že jedině tak lze účinně snížit velké riziko akutních těžkých stavů, které by mohly nemocného ohrozit. Celý tento systém léčby je velmi jednoduchý a neomezující.
Aby mohl nemocný z moderní a účinné léčby mít skutečně prospěch, je třeba, aby bylo astma včas zjištěno a diagnostikováno, a aby nemocný skutečně preventivní léčbu pravidelně užíval.
Zásadním požadavkem je, aby byl preventivní lék užíván podle doporučení lékaře stále, tedy i v době, kdy se nemocný cítí dobře a nemá žádné potíže. Pokud se léčba přeruší, astma ještě může klidně po nějakou dobu zůstat pod kontrolou, ale zánět v dýchacích cestách postupně narůstá a k akutnímu nebezpečnému stavu může dojít i po delší době několika týdnů nebo dokonce měsíců. Snižování, či případně vysazování léků by mělo být prováděno vždy jen po kontrole a domluvě s lékařem.
| Léčba astmatu je dlouhodobá, a proto by nemocný vždy měl svému stavu dobře rozumět a vědět, proč léky užívá a jak má reagovat v situacích zhoršení. Často jsou součástí péče i režimová opatření. Je zcela klíčové, aby lékař s pacientem byli partnery a dobře spolu komunikovali. Pokud nemocný něčemu nerozuměl nebo nemá v něčem jasno, měl by se lékaře znovu zeptat a svěřit se mu i se svými případnými nejistotami či obavami. Nedostatečná komunikace vede často k narušení systému péče, snižování či vysazování léčby a následně ke zhoršení stavu. |
I v současné době je astma často zjištěno pozdě. Někdy až poté, co se objeví těžký záchvat dušnosti. Přitom varovné známky mohou na nemoc upozornit podstatně dříve. Na co si dát pozor?
Pokud má člověk podezření, že by jeho potíže mohly být astmatického původu, nebo má nejasné dechové potíže či nevysvětlitelný kašel, měl by podstoupit odborné vyšetření.
Prvním stupněm je vždy kontakt s praktickým lékařem nebo praktickým lékařem pro děti a dorost. Ten situaci posoudí, a pokud podezření potvrdí, pošle nemocného dále k podrobnějšímu vyšetření na alergologii nebo pneumologii.