Claudia, 28. 5. 2019,
Jana Pospíšilová
Díky správné léčbě je možné žít s touhle nemocí bez nebezpečných záchvatů.
Astma je časté a závažné chronické onemocnění, které postihuje dýchací cesty lidí všech věkových kategorií. Přestože jeho léčba za poslední léta pokročila, pořád ho v současné době není možné vyléčit, ani mu účinně předcházet. Když už ale astma máte, se zodpovědným přístupem k léčbě se dá zvládnout.
Co se děje v plicích?
Slovo astma je odvozeno z řeckého ásthma, což znamená lapání po dechu. A to vcelku shrnuje základ toho, co se ve vašem těle děje. Při astmatu totiž dochází k zúžení průdušek, kterými nemůže proudit tolik vzduchu jako ve zdravých plicích. Zároveň se v průduškách rozvine dlouhodobé (chronické) zánětlivé postižení. Zužování průdušek vede k astmatickým záchvatům, které jsou vyvrcholením zánětlivého procesu v nich.
Jaké jsou příznaky?
Než k záchvatu dojde, objeví se celé spektrum příznaků. Jejich závažnost se liší u různých pacientů, ale i u jednoho pacienta v průběhu času. Astma se například může časem zlepšovat, a to v každém věku. Zhruba u poloviny dětí a 20 % dospělých odezní. Příznaky obvykle spontánně ustoupí, v některých případech se ale můžou zhoršit a vést k závažnějšímu ztížení průchodnosti dýchacích cest, které je možné zmírnit jenom pomocí léků. Některé astmatické ataky tak můžou ohrožovat život, ačkoliv úmrtí na astma v dospělosti je dnes už velmi neobvyklé a ve většině evropských zemí jeho pravděpodobnost stále klesá.
Co situaci zhoršuje?
U většina dospělých s astmatem je původ onemocnění neznámý. Astma má většinou dědičný základ, který se bohužel změnit nedá. Další rizikové faktory ale částečně změnit můžete. Jaké to jsou? Tím nejvýraznějším je kouření a dále obezita. Zásadní vliv má ale i nekvalitní vnitřní (plísně, cigaretový kouř) a vnější (smog) prostředí. Ke zhoršení astmatu dochází i kvůli infekcím dýchacích cest, obvykle virového původu (zvlášť v zimě). Své udělají i alergie, které astma u dospělých často provází. Nejčastějším alergenem jsou složky domácího prachu nebo srst zvířat. Dalšími spouštěči jsou tělesná námaha a dopravní znečištění, astma ale můžou vyvolat i některé léky.
Jak se astma léčí?
Vyléčit se sice nedá, léčit ale ano. Medicína nabízí jak úlevové léky, tak ty, které působí proti zánětu. Je však potřeba zacházet s nimi opatrně. Zatímco protizánětlivá léčba je dlouhodobá a pravidelná, takzvané úlevové léky se používají pro zmírnění akutní příznaků a nemělo by se jich zneužívat – řešením při léčbě astmatu totiž není jen krátkodobé zmírnění toho, co vás nejvíc „pálí“. Je potřeba se zaměřit na příčinu, proč k tomu dochází, a léčit zánět. Moderní léčba pak zahrnuje kromě léků i doprovodná opatření, jako je například dechová gymnastika. V čem je problém?
Největší problém je v tom, co bylo naznačeno výše: spousta pacientů nadužívá úlevovou léčbu a myslí si, že jen ona je prospěšná. Je to pochopitelné, zlepšení po těchhle lécích pocítíte hned. Jenomže to vůbec nic neřeší. Nejlepší cestou prevence akutních záchvatů je kvalitní léčba alergického průduškového zánětu, a to se u naprosté většiny nemocných děje pomocí vhodné medikace.
V případě astmatu se podařilo vyvinout takové typy kortikosteroidů, které se užívají v inhalační formě. Pro nemocné s astmatem je to obrovskou výhodou, léky se tak totiž můžou podávat v minimálních dávkách a přímo do průdušek. Tím se snižuje možnost jakýchkoliv nežádoucích účinků léčby, a to do takové míry, že je bezpečné bez rizika ji podávat po dlouhou dobu dokonce i těm nejmenším dětem.
Co je cílem léčby?
Pokud se léčba dobře nastaví a pacient ji správně užívá, u většiny nemocných se podaří astma zvládnout a držet ho pod kontrolou. Tihle pacienti jsou pak schopní vést úplně normální život, můžou sportovat a není ani potřeba, aby se vyhýbali nejrůznějším fyzicky náročnějším aktivitám. Funkce plic je u nich totiž normální (nebo téměř normální), netrpí nepříjemnými příznaky astmatu ve dne ani v noci, astmatické záchvaty se u nich objevují jen velmi vzácně a potřebují pouze malé množství léků, které příznaky choroby drží na uzdě – v takovém případě hovoříme o zvládnutém astmatu, a právě to je cílem úspěšné léčby.
Dá se udělat víc?
Existuje část nemocných – je jich přibližně 10 % – u kterých příznaky i astmatické záchvaty přetrvávají i přesto, že užívají odpovídající léčbu tak, jak mají. Jestliže mezi ně patříte, doporučuje se jako nejlepší řešení vyhýbat se všem rizikovým faktorům. Přestaňte kouřit (to je ostatně při astmatu zásadou číslo 1), snažte se vyhýbat se i pasivnímu kouření. Nevystavujte se prostředí s vysokou úrovní vzdušných alergenů (nechoďte do kvetoucího sadu, když víte, že vás dráždí; s „odprašením“ domácnosti pak pomůže častější úklid, omezení celoplošných koberců, těžkých závěsů apod., vhodný je i centrální vysavač). V některých případech – například žijete-li v centru rušného města – může být jedinou záchranou odstěhování na venkov nebo do hor. Jedině to může přispět ke zlepšení kontroly nad astmatem, a tím i ke kvalitnějšímu životu.
***
Prevenci astmatu se věnuje celosvětová kampaň Astma Zero. Její součástí jsou webové stránky www.astma-zero.cz, kde najdete nejdůležitější informace o nemoci a její léčbě i odpovědi na nejčastější otázky.
Většina případů astmatu má příčinu v dětství. Prudký nárůst výskytu nemoci u dětí ve většině evropských zemí svědčí o tom, že na dnešní populaci působí faktory související s životním prostředním.
K nejčastějším projevům astmatu patří opakující se sípání, svíravý pocit na hrudi, kašel a dušnost. Příznaky jsou často horší v noci nebo bezprostředně po probuzení.
Astma v Evropě postihuje asi 30 milionů dětí a dospělých mladších 45 let. V ČR se s ním potýká 800 tisíc pacientů. Bezpečnost kortikosteroidů prokázaly mnohé testy.
Hlavními léky s protizánětlivými účinky jsou v současné době kortikosteroidy. Tyhle látky odvozené od lidských hormonů z nadledvinek se hodně využívají v léčbě mnoha zánětlivých onemocnění.