Nejčastější dotazy

Astma a koronavirová epidemie 
Jsou astmatici ohroženější skupinou než běžná populace?

I když je astma chronickou respirační nemocí a má tedy potenciál zhoršit průběh koronavirového zápalu plic, platí, že pokud je astma pod kvalitní kontrolou, jsou normální funkce plic a pacient je dlouhodobě bez stavů zhoršení a akutních záchvatů, není riziko závažného průběhu koronavirové plicní infekce zásadně vyšší ve srovnání s běžnou populací.

Astma a koronavirová epidemie 
Jaká jsou doporučení pro astmatiky? Měli by se více chránit?

Je důležité, aby nemocný dodržoval předepsaný léčebný režim, užíval předepsané dávky léků a samozřejmě se řídil zásadami preventivních ochranných opatření (ochranné pomůcky, desinfekce rukou a povrchů, významné omezení kontaktu s jinými lidmi, a to i přesto, že se i oni správně chrání). Toto správné dodržování obecně vyhlášených ochranných postupů by mělo stačit. Automatické paušální zvyšování léčby u pacienta s astmatem pod kontrolou není doporučováno.

Pokud by astma nebylo zcela stabilní či byly již před epidemií častější příznaky, je třeba situaci konzultovat telefonicky s ošetřujícím odborníkem, probrat současnou léčbu a způsob jejího podávání (především inhalační technika). K tomu jsou dobré online videohovory, kdy může lékař podávání léků i objektivně vidět. 

Astma a koronavirová epidemie 
Pacienti léčící se s astmatem užívají často kortikosteroidy. Nemohou tyto látky zhoršit průběh, léčbu či celkový stav pacienta, který je nakažen koronavirem SARS-CoV-2?

Pacienti by především i v této době měli dodržovat předepsanou léčbu. Rozlišujeme podávání celkových kortikosteroidů (podávaných v tabletě), které se užívají při těžší formě astmatu, a tzv. cílených inhalačních kortikosteroidů, které pacienti užívají při lehčích formách astmatu.

U kortikosteroidů v inhalační podobě nejsou žádná rizika i pokud je pacient užívá v době rozvíjející se koronavirové pneumonie, a to ani pokud je má pacient předepsány ve vyšších dávkách.

U celkových kortikosteroidů (podávaných v tabletě) je důležité, aby je pacient bral přesně tak, jak mu indikoval lékař. Nesmí se z důvodu koronavirové nákazy ani náhle vysadit, ani naopak nasazovat kvůli koronaviru.

Ani ostatní protiastmatické léky průběh nemoci Covid-19 nezhoršují. Platí tedy, že léky se mají podávat dále tak, jak byly předepsány, důsledně, dobrou technikou (např. inhalační nástavec u aerosolových dávkovačů). Vysazování léků z obav oslabení imunity a zhoršení průběhu Covid-19 není na místě a může vést k zásadním komplikacím.

Astma a koronavirová epidemie
Je vhodné, aby se děti trpící astmatem, vrátili po znovuotevření škol zpět do lavic? 

Pacienti s astmatem pod dobrou kontrolou na inhalační terapii, kteří neměli v posledních 6 měsících akutní astmatický záchvat, mají normální výsledek funkčního vyšetření plic při kontrole u svého lékaře (ne starší 3 měsíců), nemají v současné době astmatické příznaky (s výjimkou např. mírného kašle při pylové alergii), neužívají kortikosteroidy celkově či neužívají biologickou léčbu, jsou schopni školní docházky při přísném dodržování osobní ochrany (roušky či respirátory, bezpečné odstupy, přísná desinfekce rukou). Další individuální potvrzování lékařem u každého jednotlivého dítěte není nutné.

Dá se astma úplně vyléčit?

Samotnou dispozici k alergické reakci zatím zcela vyléčit neumíme, neboť jde o celkové přeladění imunitní odpovědi organismu, které není možno v současnosti dostupnou léčbou normalizovat. Umíme ale dnes s vysokým stupněm účinnosti a bezpečnosti zánětlivou alergickou reakci v průduškách tlumit, a to do té míry, že nezřídka zcela vymizí. K tomu je ovšem často nutná léčba dlouhodobá, obvykle několikaletá, někdy ale i celoživotní. Tato léčba ale může být po dosažení normalizace zdravotního stavu podávána jen ve zcela minimálních udržovacích dávkách, které organismus nijak nezatěžují.

Jak poznám, že je moje astma dobře léčeno?

Nejlepší hodnocení léčby je podle jejího výsledku. Jestliže dnes víme, že včas léčené astma lze ve většině případů zklidnit natolik, že se příznaky vůbec nevyskytují nebo jsou jen naprosto minimální, pak je zřejmé, že u každého astmatu, které má častější příznaky nebo poruchu funkce plic, je potřeba kvalitu léčby zkontrolovat. Samozřejmě, že se stále setkáváme i s nemocnými, kteří přes velmi dobře vedenou léčbu častější příznaky mají, s nástupem moderní léčby je jich však zřetelně méně než dříve.

Můžu s astmatem normálně sportovat?

Dobře léčený astmatik může vykonávat prakticky jakoukoliv tělesnou zátěž, tedy i sport. Astmatiky můžeme najít i mezi slavnými olympijskými vítězi.

Jak se astma dostane?

Astma má, podobně jako alergie, určitý dědičný základ, na jehož podkladě se vnímavý jedinec stává přecitlivělým na některé podněty, které jinak zdravému člověku nevadí (pyly, prach, roztoči, plísně). Základ této přecitlivělosti často vzniká již v dětství, může ale nastat i kdykoliv později, například při práci v rizikovém prostředí.

Mám alergickou rýmu. Může se z ní vyvinout astma?

Ano, alergická rýma, především při přecitlivělosti na pylové alergeny, je známým rizikovým faktorem pro vznik astmatu. Pokud by se objevily nějaké dechové obtíže, je třeba provést podrobnější vyšetření, hlavně spirometrii, a případně začít astma včas léčit.

Mohou astma dostat děti?

Ano, dokonce dnes někdy vidíme plně rozvinuté astma i u dětí v kojeneckém věku, i když častěji astma začíná až u batolat a hlavně u předškoláků. U menších dětí je často strach ze stanovení diagnózy astmatu a ta je nahrazována různými náhradními názvy (astmatická bronchitida, spastická bronchitida apod.), což bohužel často vede k odkladu nasazení správné protiastmatické léčby. Každé dítě s nevysvětlitelným kašlem a s poruchami dýchání by vždy mělo být řádně odborně vyšetřeno.

Může se na astma umřít?

Celkově lze říci, že úmrtí na astma po zavedení moderní preventivní léčby významně ubylo. Bohužel se však stále ještě s úmrtími na astma setkáváme. Bohužel na astma umírají občas i děti. Jde však především o případy, kde je astma dlouhodobě nestabilní, obvykle v důsledku nedostatečné nebo zcela zanedbané preventivní dlouhodobé léčby.

Jak mám léčit své astma v průběhu těhotenství?

Pro plod i matku je nejpodstatnější, aby astma bylo po celou dobu těhotenství dokonale pod kontrolou. Zhoršení stavu spojené s dechovými obtížemi matky je pro plod vždy větším ohrožením než jakákoliv léčba. Léky, kterými dnes astma léčíme, je možno užívat po celou dobu těhotenství, aniž by pro dítě znamenaly jakékoliv nebezpečí. Astmatičky musí v době těhotenství být pod zvýšeným dohledem svého lékaře, je třeba, aby o astmatu a jeho stavu byl průběžně informován i ošetřující gynekolog. Ani přerušovat kojení kvůli léčbě astmatu není nutné.

Zdroj:

www.cipa.cz