Těžké astma

Těžké, na léčbu rezistentní, astma je vážné onemocnění dýchacích cest, které vyžaduje pozornost specializované péče. Je poměrně vzácné. V České republice těžkým, na léčbu rezistentním, astmatem trpí pouze asi 2 % všech astmatiků. Jeho nedostatečná či nesprávná léčba často vede k vážným zdravotním obtížím, zhoršené kvalitě života, častým návštěvám pohotovosti či hospitalizacím.

Léčba těžkého astmatu

Aby bylo těžké astma dobře kontrolováno, vyžaduje vysoké dávky inhalačních kortikosteroidů v kombinaci s dalšími léky. Někteří astmatici dokonce i přes veškerou terapii stále trpí dušností a kašlem a je tedy třeba přistoupit i k léčbě kortikosteroidy ve formě tablet či dokonce infuzí.

Kromě protizánětlivého účinku kortikosteroidů používáme u léčby příznaků těžkého astmatu:

• bronchodilatační léky v inhalační formě, především beta-2-agonisty s dlouhodobým účinkem
• inhalační anticholinergika, především tiotropium
• antiastmatika ve formě tablet či kapslí - řadíme mezi ně antihistaminika, antileukotrieny (montelukast), teofiliny a některé další
• při akutních stavech používáme rychle působící inhalační spreje či nebulizace s bronchodilatačním účinkem, infuze s kortikosteroidy a magnéziem

Biologická léčba u pacientů s těžkým astmatem

V poslední době preferovaným postupem léčby pacientů, kteří trpí těžkým astmatem, je takzvaná biologická léčba. V současné době je možné v České republice podávat dva základní typy biologické léčby:

• prvním typ biologické léčby cílí na regulaci eozinofilů, které jsou jedním z podtypů bílých krvinek: nacházejí se v krvi, ale i přímo v orgánech, včetně průdušek, kde mohou u astmatiků ovlivňovat produkci hlenů, stažlivost průdušek, ale i postupné změny ve stěně dýchacích cest, které nazýváme remodelace (remodelace průdušek vede ke zhoršování plicních funkcí, které již nejde dostatečně ovlivnit léky s bronchodilatačním účinkem)
• druhý a déle používaným je anti-IgE terapie monoklonální protilátkou, omalizumabem: je podávána v podkožních injekcích každé dva nebo čtyři týdny, je vhodná pro pacienty s těžkým astmatem, které je vyvoláváno alergickou reakcí na celoroční inhalační alergen, např. alergií na roztoče, prach, plísně apod.

Dalších slibných biologických preparátů v léčbě těžkého astmatu je ve vývoji spousta, některé jsou již dokonce k dispozici v zahraničí a v České republice se jen čeká na nastavení podmínek úhrady zdravotními pojišťovnami.

Biologická léčba obecně vede u těžkého astmatu ke snížení obtíží a četnosti astmatických záchvatů. Klade si také za cíl snížit nebo dokonce i úplně omezit podávání kortikosteroidů ve formě tablet či infuzí. Celkově je dobře tolerována a má výrazně méně nežádoucích účinků než terapie kortikosteroidy. Nedokáže však astma vyléčit a je spíše přídatnou léčbou k inhalačním lékům nežli jedinou léčebnou modalitou.

Centra pro léčbu těžkého astmatu v ČR

Pacientský příběh

Paní Gabriela žije s astmatem už několik desítek let.

První problémy s dýcháním si odbyla v šestnácti letech. Začalo to kašlem, dušností a vyvrcholilo prvním astmatickým záchvatem, po kterém skončila v nemocnici. Dostala inhalační léčbu a jak sama říká, její stav se trochu srovnal a astma ji nějak extrémně neomezovalo.

Vše se začalo zhoršovat v jejích třiceti letech po druhém těhotenství. Těžké záchvaty dušnosti i další obtíže byly čím dál tím častější. Diagnóza zněla těžké astma. Gabriela najednou nemohla „fungovat“ bez systémových kortikosteroidů, které ale měly řadu vedlejších účinků - začala jí narůstat váha, cukr v krvi i cholesterol a začaly se objevovat otoky celého těla.

Naštěstí se ale její léčby ujala paní primářka Krčmová z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Ta přišla s tím, že by pro paní Gabrielu mohla být vhodná nová biologická léčba. První injekci biologické léčby dostala pacientka v září 2018 a následovaly další dvě vždy po měsíci.

Již po druhé injekci paní Gabriela mohla „fungovat“ bez systémových kortikosteroidů a úlevových léků. Paní Gabriela prodělala onemocnění COVID-19, kromě běžných potíží spojených s nemocí jako jsou bolesti svalů, kloubů, hlavy a pálení očí se nikterak nezhoršil její stav po dýchací stránce.

Zprvu měla paní Gabriela strach a nedůvěru v biologickou léčbu nyní jak sama říká „teď je prostě život jednodušší, hezčí. Doporučuji to určitě každému“.

Zajímá vás, jaké byly výsledky biologické léčby? Podívejte se na videorozhovor.

Další možnosti léčby těžkého astmatu

Bronchiální termoplastika - působení teplem přímo v průduškách vede k uvolnění hladkých svalů a opakování tohoto výkonu (provádí se ve 3 sezeních) vede k dlouhodobému snížení bronchiální hyperreaktivity.

IgE aferéza – pacientova krev je filtrována přes speciální kolonu, která z ní odstraňuje imunoglobuliny typu E, jednoho z původců alergické reakce nejen v dýchacích cestách. Krev očištěná od těchto látek je navrácena zpět do cév pacienta. Tento postup obvykle předchází následné podávání omalizumabu.